Palmovka

Je daleko zábavnější objevovat místa, na kterých jste nebyli, než ty, které dobře znáte. Ale objevovat se dá i na tech dobře známých. Stějně ten pocit, když vidíte něco poprvé, se nedá ničím nahradit. 

Palmovka, patří mezi ty zastávky, které z doslechu znám odjakživa. Nejspíš kvůli divadlu. Nikdy předtím jsem tam nebyl, ani v okolí. Hodně se mi také vryla do paměti, když jsem hledal byt v Praze a vyskakovaly na mě velmi lákavé nabídky právě na Palmovce. Není to okraj ani centrum, v mnoha ohledech idelání, někdy už je tech lidí prostě moc. Představoval jsem si to tam jinak, ale jisté kouzlo to mělo. Pro člověka, který pracuje na Primě ideální. 

Foto Eduard

Staroměstská

Zdravím z centra. Linka A, srdce Prahy.

Oproti minulým zastávkám, tuhle běžně používám a okolí znám. Kdo ne. Takže jsem si to pomalounku prošel, bylo krásně (na mě možná až moc) a snažil se všímat si detailů, které mi běžně unikají. Když na to začnete pohlížet okem turisty, je vše najednou zajímavější a dýchne na Vás možná i trochu toho vlastenectví, které jsem já nikdy nepociťoval. 

Mé tipy, co dělat když zde vystoupíte a nevíte, co s časem. Pokochat se ošklivými výlohami v Pařížské, chvíli chodit po Staromáku a počítat kolik různých jazyků uslyšíte a kolik jich poznáte, či něco klasického - v Rudolfinu je vždy výstava, která stojí za to. 

Mějte se báječně a ať jaro nikdy nekončí.

Foto Sully Sundkvist